Vteřina zimní noci

Noc a pak tikot

kapesních hodin.

Jak želva se plazí

ručička vteřin.

Noc šumí, praská mráz.

Mráz krouhá čas

na malé štěpiny.

Mráz krouhá čas –

minuty, vteřiny!

Vteřinu jednu jedinou

vyslovit moci:

vteřinu jiskřící mrazem

hvězdnaté noci.

Nač budem myslit,

ručičko hodin,

vteřino chladné

hvězdnaté noci?

Vzpomenem na ty,

kteří teď bdí:

na polní hlídky,

palubní stráže,

ponorek oči,

piloty noční,

vojáky u děl

a světlometů,

vzpomenem raněných

v lazaretu.

Vteřino, rozlep jim

slepené rety:

myslíme na vás,

lazarety.

Myslíme na vás,

kteří teď bdíte:

strojvůdci vlaků,

redakční službo,

horníci šachet,

topiči, stráže,

tiskáren ruce...

Jasný den přeje vám

vteřina noci

jiskřivě chladné

hvězdnaté noci.