VŮNĚ DRUHÉHO BŘEHU. (V.)

Čas přepadl loď tvoji a všechny tvoje sny.

Zpěv tvůj už neseskupí kol sebe kameny.

Již není člověk silen, by moře utišil.

Jen soucit všeho budí staletý jeho kvil.

Zpěv jeho pozbyl síly prvního objetí.

A slyší písně, které nemůže zapěti.

To že druhého břehu snad vůni ucítil?!