VŮNĚ DRUHÉHO BŘEHU. (VI.)

Na černém vraku plujem. Pod námi moře řve.

Teď nevlají už pyšně jak dříve korouhve.

Kdes v dálce v jeden maják svůj země slila jas.

My čekáme, kdo klesne dřív ke dnu moře z nás.

A v jeku vln už stichá druhého břehu van.

Das hat mit ihren Singen die Lorelei gethan.

My naslouchali zpěvu, kde zníti měl náš hlas.