VŮNĚ DRUHÉHO BŘEHU. (VII.)

Vítězi ustup s cesty! A pyšné lodi vrak!

Svůj cíl tak smutně zdraví můj zaslzený zrak.

Ty víš jen, že ta bouře snad byla divá, zlá.

Však rány necítilos’, která tě zabila.

Má pyšná loď, s níž plul jsem, je teď už jen můj cíl.

Jak bych s paluby její břeh druhý pozdravil!

Však s mého vraku nyní jen černá vlajka vlá.