VŮNĚ.

Táhne večer do dědiny

libá vůně z rozmariny.

Odkud že ji nese vánek?

Od horalek z Podolanek.

Záhon každá jí tam pěstí

šohájkovi ku neštěstí.

Vůně-li jen pookusí:

večer pod okénko musí.

Ať mu brání otec, matka:

přiláká ho vůně sladká.

Přivábí ho přes bodláčí

vůně sladká, ústa sladší.