Vůz.

Vůz těžký brázdí silnici

a nad ním plachty krovy,

pod plachtou bledou dívčici

kam vezou – kdož mi poví!

Snad za hory a za lesy

ji naděj’ vábí lestná –

o, mezi čtyřmi kolesy

tak mnoho snů se směstná!

Snad hanba v ni bič zatíná

pudíc ji v cizé lány –

o, šedá plachta přepíná

tak mnohé srdce rány!

Kol pusto – topol s topolem

se podél cesty honí –

a vezmu-li to kolkolem,

ať jede, co mi po ní...