Vy oči dávno zavřené.

Vy oči dávno zavřené

všem slastem už i bolu,

co hledíte v té vzpomínce

tak teskně na mne dolů?

Za vámi není myšlení,

před vámi touhy není,

však utkvět ve vás zůstalo

to milující snění.

Vy oči tmavé, zamžené,

tak snící, kdys jak živé –

snad přec tou láskou nemroucí

jste kdes mne pamětlivé!