VÝBUCH

„Ve sklárnách kotel prask’

a roztrhl se v kusy“

– tak od úst k ústům šlo –

„ten dělník, ach, ten zkusí!“

To silný výbuch byl,

tak jako výstřel z děla,

na zemi zanechal

tři zohavená těla.

V své krvi válí se

tři hlavy proletářů,

tři hlavy šedivé

ubohých, chudých sklářů.

Lká žen tré, naříká

hromada drobných dětí,

zří otce, muže zde

v té divé údů změti.

Většími reky jsou,

než o kterých kdes stojí,

že padli udatně

ve vítězném prý boji.

Ti padli na jatkách,

z nichž druh zas druha skolí,

však oni hrdinně

na čestném práce poli.