Vychloubání nyní nedopádné

Vychloubání nyní nedopádné

Pronárody všecky proniká,

Jenžto nestydatě prokřiká:

Teprv teď vzdělání vzchází řádné.

Vzdělanost však, jenž teď světem vládne,

Ochabělá jest jen osyka,

Jejíž kořen zem jen omyká,

Avšak nemá hlubokosti žádné.

Pravá vzdělanost se rovná dubu,

Jenžto kořen pouští do hluboka

A své témě zdvihá do vysoka.

Dolem vláhu věkobytnou loká,

Horem chodí se hvězdami k snubu;

Proto zdolá statně časův zubu.