Výčitka.

Ne, nemá jara ten můj život s tebou!

Je hájem bez písní a keřem bez poupat,

je cestou, severní kde větry zebou,

a duši často chce se zazoufat.

Ne, nemá tepla, které já mu nedám,

a nemá míru velkých splnění.

K tvé duši, unavena, cestu hledám

ve velké touhy marném vlnění.

Ne, nemá slunce, nemá svěžích poupat,

pln úžasu je a pln tesknoty –

leč učí mne, jak k výšinám lze stoupat,

kde mír je jistý velké samoty.