VÝČITKY

Gigantí šaškové slyší dnů vzkřeky,

nerozumějí však bídě dne,

ale pro věky smýšlejí léky,

ďábelská touha když posedne.

Medaile slibů dali razit,

paláců vysnili nádherný vlys,

ale v nečistých děrách se plazit

nechají lidský hmyz.

Veliké sliby si troufali sníti,

veliké budoucí záměry příst,

člověk když chce jen holé žití,

děti chtí pít a děti chtí jíst.

Nádherné představy rostou skrání,

v miliardách je dovedou snít,

peníz však rveš jim těžko z dlaní,

chceš-li své mroucí nakrmit.

Dovedou před lidstvem s pochodní běžet,

o jitru lidstva když blabolí,

ale své nechají v márnici ležet

přes sebe ležící mrtvoly.

Poznat chtěj ty, jimž z duše líto

ztracených snů a zmařených sil,

tolik lásky že vražděno, bito,

čas víc než zasil, že pokosil.

Vidět chtěj ty, kdož dnes dají se napít

žíznivým, kdož dnes utiší hlad,

a kdož snad uvidí smutné se trápit,

přijdou je ještě dnes utěšovat.

Láska stům milionů když patří,

napřed své nakrmíš, zobjímáš.

Uzříš-li domov, jenž láskou se sbratří,

potom už celý svět v srdci máš.