Vyčkej času!
By Adolf Heyduk
Nestýskej, netouži,
vyčkej času,
dnové se prodlouží
v letním jasu;
s jara až v nebesa
skřivánek zaplesá,
k svým než se pohrouží
v moře klasů.
Nermuť se, ustaniž,
vztyč se, vzmuži;
změní se, nedbej již,
hruď co úží;
co bylo šípkem dřív,
změní se na podiv
v kytku – však uvidíš –
zlatých růží.