Vyčkej času!

By Adolf Heyduk

Nestýskej, netouži,

vyčkej času,

dnové se prodlouží

v letním jasu;

s jara až v nebesa

skřivánek zaplesá,

k svým než se pohrouží

v moře klasů.

Nermuť se, ustaniž,

vztyč se, vzmuži;

změní se, nedbej již,

hruď co úží;

co bylo šípkem dřív,

změní se na podiv

v kytku – však uvidíš –

zlatých růží.