Vyhnanec.

By Emanuel Lešehrad

Zraněn v životě,

žiji v samotě,

vzdálen radosti,

vzdálen žalosti –

ponurý templář.

Jen v nocích jemných,

kdy měsíc leje

svit do aleje,

jdu do své vlasti,

své pravé vlasti,

po cestě bledé,

jež do Snů vede,

v haleně šedé –

starý vyhnanec.