VYJASNĚNÍ

By Emanuel Lešehrad

Nepohoda kalí mysl.

Dešť. Jen dešť.

Zchudlo nebe. Zšedl damašek luhů.

Však náhle,

když jsem vyhléd’ z okna, bylo jasno.

Zachytil jsem úsměv slunce, vyběh’ z šera –

Metlicí se brouzdám, obdivuji kvítka –

Obloha je čirá jako studánka