VÝKŘIK RADOSTI

Mně svět je jenom širou, květnou plání,

jež radostně se pestří kolkolem,

a život jediné jen zajásání,

jež rozléhá se mocně údolem.

Má touha nenasytná líbá zemi,

k ní tulí se a hledá její dech,

šelestí bujně, hraje s haluzemi,

mé ruce voní stále po květech.

A vidím ptáky vzlétat nad hory...

Tu je mi náhle, jak bych s nimi létla,

vždy výše chce se mi a dále vpřed,

splynouti s vámi, dálky, obzory!

A duše má jak teplá vlna světla

chce obejmouti celý, širý svět.