VYKVETLO ŠTĚSTÍ...

Vykvetlo štěstí zlatitým květem

v úvalech lásky, ve stínu háje,

za písní ptáků, šumotu lesů –

vykvetlo – – stará vypráví báje...

Vykvetlo v houští nádherným květem,

jak když se ve tmách bludička vznítí,

milenci k němu chodili večer

pěšinou bílou tesknit a sníti.

Bledá tam víla se zlatým vlasem

zpívala písně o svadlém štěstí,

myslili ale milenci sniví,

stále a stále že bude jim kvésti.

Nekvetlo – svadlo v úpalu hněvu –

nechodí stezkou milenci bílou

a tam, kde kvetlo, bledá jen luna

prolévá slzy se smutnou vílou.