VYLEZLA zmije z úkrytu,

VYLEZLA zmije z úkrytu,

v očích jí úsměv blankytu

rozžehl rubín.

A květ se nad ní nezachvěl,

nedotknutou se krásou skvěl

jak duha z hlubin.

Střez, hrdý běse, divný květ!

Až Paní ráje přijde zpět,

tvou hlavu zdrtí.

Zahyneš smrtí přeslavnou,

to Ona potře hlavu tvou –

Oh, smrti!