Vypínáš se jako zpupná hora,

Vypínáš se jako zpupná hora,

Pýcha tvoje nezná Boží meze,

Tupíš církev, haníš její kněze,

Ba se s Bohem pří tvá mysl chorá.

Však tvá mysl druhdy zavrávorá

A se octne ve propastném hřeze;

Anebo-li se již za vítěze

Nad Bohem má matná tvoje vzdora?

Patřím na tě; svírají tě křeče,

Tváře tvoje nesličně se šklebí;

Zříš-li padať s nebe na se meče?

Táhne světem věků nových bůle,

Země blíže obrací se k nebi,

Pudům těm tvá bezděk dvoří vůle.