VYPLUL JSEM.

Zraky mé zamženy od hoře,

slední hled ve známé prostoře,

vyplul jsem, vyplul na moře.

Do krajin Ticha můj duch mě ved’,

prchal jsem z temnoty slz a běd,

za sebe jsem se neohléd’.

Byla má loďka slabých stěn,

vlnám já důvěřil bílých pěn,

nadějí plul jsem obrněn.

Vítr mi v pavučí plachty bil,

veslo vln z ruky proud vyrazil,

skořepí v propasť zatočil.

Loďka má úpěla na skále,

moře se chechtalo nestálé,

do nocí lkal jsem zoufale.