VÝROČNÍ TRHY.

Ó, trhy výroční! Jak pavouk se zas věsí

v mé duši vzpomínka na časy dávno zašlé,

na boudy s perníkem v městysech malých kdesi,

na pestrý kolotoč, kde principálka kašle.

Zřím dosud sežloutlou a šedou její tváři,

v níž psaly souchotě, že jara nedočká se,

a vidím nožíře, jdu v duchu ke hračkáři,

a zápach kartounů, se zdá mi, cítím zase.

Křik zevšad, nadávky a smlouvání a klení

a tóny harmonik je slyšet skřípající!

Již slyším nejasně a vidím jenom v snění

potulné kramáře a babky šišlající.

Kulhavý principál jsem projel světa kusy

a mezi loutkami jsem svoje žití mařil!

Tuláku, kramáři, se život nyní hnusí,

neb srdce vřelého čásť někde prokramařil!