Vyrovnání.

Vám, Mělcí, kteří nemohli jste dát,

co sami neměli jste v nitru svém,

kdo táhli jste mne tam, kde příkrý spád

se v propast klonil s nedohledným dnem,

v niž mnozí padli jste, k níž mnozí jdete,

i vám, jimž život v bahně stal se řemeslem,

vám odpouštím, vždyť za nic nemůžete.

Vám, Dobří, které velmi zřídka jen

jsem potkal na své pouti životem,

a kteří jste mi ukázali den,

když ve tmách bez vůdce již tonul jsem,

vám díky upřímné, vy duše zlaté,

za pomoc vzácnou v boji svízelném,

již dali jste mně i již druhým dáte.

Leč vám, Zlí Vlci, duše ztracené,

jež v ďábelský jste vybuchali smích,

když tryskal pramen krve červené

z ran vámi přímo v srdce mířených,

vám díky největší má píseň musí vzdáti,

že ukázali jste mi bestií řad zlých

a naučili sebe sama znáti.