Vyschlá studánka.

Pod keřem šípku

studánka vyschlá!

Dobublal pramen,

který ji živil,

odkvětlo kvítí,

jež kolem rostlo;

jen vetché listí

zaváté větrem

v studánce leží

s kamením tvrdým. –

Skřivan, jenž píval

vodu studánky,

odletěl jinam

a zpívá jinde;

veselá žnečka,

jež se shlížela

jako v zrcádku,

v studánce jasné,

jížto studánka

dávala pochlad,

v parnu ve letním,

jdouc kol a pějíc

jí si nevšímá.

Smutný jest osud

studánky vyschlé,

tak jako pěvce,

když vyschl pramen

popěvů čerstvých

v života vedru!