VYSLYŠENÍ

By Jaroslav Durych

A kdyby sám Bůh touze chtěl

již milost dát a otevřel

jí ráj svůj, náhle rozvitý,

přec vidí láska bázlivá,

jak sám Duch Svatý zakrývá

květ nejkrásnější – To jsi Ty!

A kdyby Duch sám vzal jí dech

a unášel jí na křídlech

k své vlasti nejúžasnější,

jak pout by nebem pomalá

jí zdála se, když poznala,

že Ty jsi ještě krásnější!

Ach, nač jí spěchat v říše hvězd,

když k sladkosti Tvé blíže jest,

když jas Tvé svaté památky

sám vložil k její radosti

Bůh v Nejsvětější Svátosti

v plod Tvého těla přesladký!