Vyznání.

Teď pravdu věř mi, tenkráte

že srdce moje lhalo,

když řeklo Ti, že jinou dřív

než Tebe milovalo.

To láska nebyla, to byl

jen její paprsk stmělý,

od jehož kmitu v srdci mém

se struny pozachvěly.

Však teď, co říci, Bože, mám,

když v mladé moje žití

mně láskou z krásných očí Tvých

Tvá dobrá duše svítí.

Ta mžikem touhou rozchvěla

v mé duši všecky struny,

jichž souzvuk vyznít letí rád

Tvých očí na výsluní!