VYZNÁNÍ. (II.)

Na pustém hřbitově má radost žití leží,

slzami bohat jsem a vzpomínkami mlád

a to mé bohatství bezpečný strážce střeží,

jenž dbá, by nevyschlo, a aby v kruté řeži

v krev každý odvážný, jenž by je vzít chtěl, pad.

Po takém bohatství Vy netoužíte ani,

a skytnout mládím svým ničeho nemohu.

Tvář často siná se zkoumavě ke mně sklání,

a hledíc v oči mi mluví o umírání,

illusích života, však nikdy o Bohu.

Na tmavé koberce by brzo slába klesla

ta Vaše růžná dceř, jen k smrti bych ji zved.

Žal nový vyrazil by z dlaní moje vesla,

a té, jež lásku mi a mladé štěstí nesla,

bych v ticho obřadů svou píseň musil pět:

Na pustém hřbitově má radost žití leží,

slzami bohat jsem a vzpomínkami mlád,

a to mé bohatství bezpečný strážce střeží,

jenž dbá, by nevyschlo, a aby v kruté řeži

v krev každý odvážný, jenž by je vzít chtěl, pad...