VYZNÁNÍ.

Ať dělám co dělám, celý den,

pořád’s mně, můj milý, přítomen.

V klidu i práci srdce se ztrácí

a k tobě letí, k tobě jen.

Tak moje myšlenky zabíráš,

v srdce jak kostel je zavíráš,

ba ještě v spaní milou svou dlaní

znavené oči mé zastíráš.

Bože můj, milého rač mně dát!

Budem’ všem lidem to povídat,

budeme žíti, rádi se míti,

denně ti kleče děkovat!