VÝZVA

Slyš, na rozvalinách,

kde ztráty si sčítaly rodiny,

tvor malý, hladový pláče...

Ó, nemeškej,

bys uchopil jej a osvobodil,

jej prvního.

Ó, vynes své dítě v posledním úderu hodiny,

i kdybys se po kolena ještě krví brodil,

jdi, vynes je z trosek,

své dítě, šťastného spáče,

vyrvi je, nakrm je, uhýčkej.

Vždyť je ten potomek maličkej

tvůj příští občan hrdý.

On nemůže za svojich otců podlé viny,

leč zachráněn vzroste, vzkříšené domoviny

obránce tvrdý.

Vstaň, vzpřími se, nezáviď,

vstaň, vzpamatuj se zas v práci,

jak včerejší hrůza se ztrácí,

své zachraň si dítě.

Své děti chraň, jen jimi slyš, jimi viď,

jen jimi se upoutej k božstvu a ku světu.

Tak úděl tvůj získán a rozkvetlý do květů

cos ztratil a pohřbil,

vše nahradí tě...