Vyzvání.

Hvozdy, sady, luka, pole, skály

sňaly mlžný závoj, sněhu plný,

a na břehy vodné blíž i v dáli

perly naházely bystřin vlny!

Aj, vy družné lípy blíže vísky!

Vzhůru větve, dolů sněžné žely,

jižní vánek s polibky je blízký,

svoje květné blaho tušíte-li?

Což vám tajemnými perutěmi

nad hlavami jaro nešumělo?

toužíť dávno těkat zkvetlou zemí,

toužíť dávno zlíbati vám čelo.

Země slunným vzkázáním se chvěla,

že bůh krásy touží k ní se snésti,

rouchem naděje se přioděla

jako mladá žena v prvním štěstí.