Vzdech prosebný.

Už svitá; v matných obrysech

ves zjevuje se v mlze,

sníh v křišťál roztál v brázdách všech

a jíní keřů v slze.

Vran hejno letí do sosen,

a skřivani se vrací;

jsem šťasten, že můj zimní sten

v jich popěvcích se ztrácí.

Ó, milý Bože, zachraň všech,

jimž bolest život ruší,

změň v jásot jejich ston a vzdech,

a štěstím zjasni v duši!