Vzdech.

Má lásko nejdražší,

mé sladké nebe,

květ, jenž v mé duši vyráží,

má vůni z tebe!

Ó drahý soucite,

ó slitování,

v mém nitru chladném budíte

žár milování.

Ó slunce sluncí všech,

ty světla zdroji,

ó na úhory moje nech

plát záři svoji!

Ať vzejde naděje,

žeň hojné víry,

tam láska ať se zastkvěje

tak bez vší míry!