VZDECHY KONZERVATIVNÍHO

Časy smutné jsou, ba smutné.

Což však je to, bože, nutné,

abys vrhl sluhu svého

v tolik pokušení zlého?

A což pranic neochrání

tonzura a pomazání,

styky s tebou, se svatými,

styky s lidmi pobožnými?

Či chceš, aby sluzi tvoji

chodili jen po pokoji

a nesměli s bledou lící

ukázat se na ulici?

Člověku se srdce svírá,

vidí-li, jak svatá víra

nehodné má služebníky,

zloděje a podvodníky.

Radost na světě by byla,

kdyby si vždy vyvolila

vůle tvá jen bezbožníky

pro zločinné ďábla šiky.

Pro vraždy a pro krádeže,

pro smilstvo a pro loupeže,

pro podvody, defraudace,

nekřesťanské věci krátce.

Zbožní byli by pak jisti.

Kacíři a ateisti

plnili by kriminály,

na pryčně za mříží spali.

Dejž to pánbu!