VZDUCH JE DNES TEPLÝ

By Antonín Sova

Vzduch je dnes teplý nahými těly,

třeba již podzim tu.

Vlny tepla zlatoplavé

ženami před koupelí

stoupají z úkrytů.

Réva tou blízkostí

nalila se a vinice

dozrála celá jak hříšnice

k svůdné sladkosti.

Pomiluje, těší jak umí,

cítím ji vonět z hroznů rezi,

pěnou života šumí

přes kraje a roky.

Ale co dáš mi dnes,

u lesa teplá ty mezi?

Malý oříšek vítr mi shodil;

jak by v něm pohádka spala

s šatičkami a střevíčky

pro mou Popelku,

která nad stolem doma stála

nevšímána,

upracovaná, neobjímána,

denně by hrách svůj přebírala

a do snů se převlékala.