VŽDY STEJNÁ PÍSEŇ.

Jen mě nechte zpívat

O dědině drahé,

V její tvář se dívat,

Jak milence blahé:

Vždyť to, bratří, víte,

Srdce čím oplývá,

Že to hned jevíte,

Z ust se ples ozývá.

Když mohou milenci

Stokrát v oku, hlásku,

V ruchu a ruměnci

Opětovat lásku:

Proč se já mám báti,

Že planá má píseň,

Když i vás uchvátí

Stejně sladká tíseň?

Tak mě nechte zpívat,

Má že vlast je krásná,

V duchu věstném snívat,

Že zde doba spasná;

Snívat o té době,

Kde jí zkvete sláva,

Dřív než na mém hrobě

Povyroste tráva.

Nechte vy mne zpívat,

Že to tak má víra,

Jak chci věčně vzývat

Tvorce všehomíra;

Jak ten mne do ráje

Zbudí zpode trávy,

Tak vlast v rouchu maje

Zaskví se i slávy.