Vždy v hvozdy...

Vždy v hvozdy hledím, tam, kde cesta mizí,

vždy v hvozdy hledím temně pějící.

Čas setbu svoji zasévá zde, sklízí,

však nevýzkumně hledí k měsíci.

Vždy v srdce hledím, které píseň zpívá,

a v minulost kde mění dnešek mžik.

A píseň zní, a bledý měsíc kývá

a v taje srdce nikdo nepronik’.