Vždy věrni!

Už dvacet let zde bratr k bratru

se tulíme a tisknem dlaň,

vždy vystaveni bouřím větrů,

před námi stále divá saň.

Bijem se v pravo, bijem v levo,

až jiskří našich mečů zář:

pro rodné slovo, mluvu matky,

pro víru, pravdu, pro oltář.

Tak jako dub, jenž v bouřích stojí

nezvrácen v pevných kořenech,

vždy hrdý, tvrdý v tuhém boji –

tak, Hospodine, stát nás nech!

Nech stát nás mocně, nerozborně,

vždy v lásce svorné, Bože náš!

Zde v píli, snaze neúmorné

Tvá na severu stojí stráž!

Zde na pozemí maják strmí

náš proti vlnám cizoty –

než bychom pídi půdy dali,

rač dáme svoje životy.

Vždy věrni sobě, věrni Bohu

a věrni otců dědictví

zde jako chrabří Chodováci

chcem vyčkávat dne vítězství.