Vzorný dopisovatel. (VIII.)

Ctěný pane! Ten Váš list

teprv otevřel mi oči.

Ten pán, račte býti jist,

práh náš více nepřekročí.

Odpusťte, že k vůli mně

s poštou útraty Vám vzešly, –

přála bych si upřímně,

abychom se někde sešli.

Zajisté, že hodný Jste,

tedy zítra čekat budu

v městském parku o šesté,

ač snad propadnu se v studu.

Budu míti žlutý pás,

račte přijít jistě ale,

věřte, Pane, že si Vás

již teď vážím neskonale.

Zatím ještě jednou Vám

děkuji za Vaše slova.

Odpusťte, že pospíchám.

Rosalie Suchánkova.

Ten pán ani nebyl s to

milovat, snad starou bábu.

Račte přijít najisto.

Odpusťte mi, že tak škrábu.