Vzpamatuj se!

Bludek, je-li zdráv a syt,

chválí sobě zemský byt;

z víry sobě dělá žert,

jak mu v duši vnuká čert.

Jakmile se octne v nouzi,

Bohu se i lidem vzpouzí;

denně hůř mu děsná bída

z očí zamračených hlídá;

mžourá jako ve dne sova,

rouhavá z úst chrlí slova.

Bratře, chceš-li blaze žít,

nazpět k Bohu musíš jít;

otec, děd Tvůj šťasten žil,

že vždy Bohu věren byl.

Miluj chrám a moudrou četbu,

zaviněnou zapuď kletbu;

lidem zlým se klamat nedej,

u své práce klidně sedej,

zbloudilých se druhů straň,

ctnost svých drahých mužně chraň;

o mrav dobrý u nich dbej,

věčnost na paměti měj!

Bůh Ti těžkou zkoušku zkrátí,

požehnání Tvé Ti vrátí;

každý člověk bez Boha

bloudí jako mátoha;

jenom pravda Kristova

blaho rodin zachová;

kliď se z rodin blud a klam,

pravdu dá jen Církev nám!