VZPOMEŇ VŽDY VŠUDE

Když jsme umírali, když jsme z mrtvých vstali,

o život hrály nám velké žaly.

A teď když jásáš, když jásáš,

vzpomeň si všeho zas.

Nezapomínej, jak osamělo,

v hrobě co leželo, co vše se dělo,

abys již nevstal, vzpomeň zas...

Vzkříšení pramen jak zalehla ti;

nestoudná, slizká ropucha,

nadýmala se a skřehotala

od rána do noci, do ucha,

a jak ti bylo pod tíhou,

holou když zachránil’s duši svou,

vzpomeň zas.

Ne, co tak bolelo, nesmíš zapomenout,

ne, co ti umřelo, nesmíš v kameny vklenout,

živé co zbylo, když objímáš, prociť svůj žal,

živé cos přenesl, hloubí krve,

když jsi se prodíral.