Vzpomínka.

Květ suchý, douška mateří,

sežloutlý časem list,

v něm pramen rusých kadeří,

a písmo – sotva číst.

A upomínka zaletá

do stínu modrých hor:

dolem se potok proplétá,

na skále šumí bor;

a pod strání blíž paloučka

chaloupka kyne vstříc,

tak prostá, vábná, miloučká,

jak hnizdo vlaštovic;

ve stinném lípy zášeří

dvou hrdliček tu svět:

hoch bledý rusých kadeří

a děvče z růže květ...

Květ suchý, douška mateří,

sežloutlý časem list,

v něm pramen rusých kadeří,

a písmo – sotva číst.

Úpravou kolem bohatou

se pojí pych a lesk

a skvostnou nese komnatou

se bílých ňader stesk...