VZPOMÍNKA CIZINCOVA

Kraj žlutým večerem byl odechnut.

Sbírajíc klásky, za žencem šla Ruth:

„Nechť prokáže ti život, co ty mně.

Pít podals mi, přáls lůžka na humně.

Nechť na tvých synech splatí kdys tvůj Pán

tvou štědrost k ženě, cizí v Kanaan.

Nechť k polím lnou a žnečkám, jako k svým,

až v dálce budou přihlížet kdes žním!“

Zlát’ rudě večer, vstříc jda příštím dnům.

Syn kraje ženu příchozí ved v dům.