Vzpomínka na matku. (2.)

By Adolf Brabec

Spi tiše matko – přešly doby,

spi sladce v jihočeské zemi,

nach západu hrob růží zdobí,

když smutně plane alejemi.

A soucitná snad ruka bílá

do dnes tvůj břečtan vodou skropí,

z jihu Čech, kde Ty jsi žila,

náš rod, když zmizel beze stopy.

Spi matičko má i bez květů

pod šumavskou zde českou branou,

vždy navštívím Tě v spěšném letu,

dát s bohem Ti i na shledanou!