VZPOMÍNKA NA TEBE

Vzpomínka na tebe musí být světlo

o čistém plameni,

před nímž prchá stesk,

v tvé lásce nesmí být nic, co by hnětlo,

a na tvém rameni

tak jisto – a jako z hvězd

v tvých očích lesk.

Vzpomínka na tebe musí být pramen

o čistých peřejích,

a tvůj smích

musí být štěstím – a v stisku tvých ramen

tak dobře a jistě

jak na žádném místě.

Vzpomínka na tebe musí mi svítit

v šeru mých nocí

a v úpalu dní,

jak radost přítomnost tvou musím cítit,

jak slunce polední,

jak píseň zázračné moci.

Vzpomínka na tebe musí být hudbou

v tvých slovech ukrytou,

v tvém šepotu,

musí být štěstí sudbou

v kytici uvitou

z těl našich splynutí a z duší jásotu.