VZPOMÍNKA Z CEST.

Hrdě jak pyšná bohyně

loď naše plula po Rýně.

Paroloď obr „Gallia“ –

haute volée – já jen paria.

Komotně sedli na chaise longue

Madame Nabob a Mistr Strong.

Fadessa v tváři – hořký ret

nezjasní odeur cigarett.

Tu proti nám loď výletní

Rýn brázdí. Jásot slyšet z ní.

A malý lid, jenž jede tam,

stem bílých šátků mává nám.

Pozdravy, štěstí orgie –

my sedíme jak mumie.

V nehybné póse jedem dál

jak na svém trůně Ramses král.

My velký svět – tam drobný lid -

jak odvážil se pozdravit!?!

Jen já jsem nesměle co dík

též zvedl k očím kapesník...

A jedem dál – kol šedý Rýn –

a v našich duších šedý spleen.

Tak fádní jízda! fádní kraj –

nám dávno mrtvou Loreley...