VZPOMÍNKA Z MLÁDÍ
By Jan Neruda
„Ty miluješ tedy? Víš, dobrý můj hochu,“
a matiččin hlas stal se vážný,
„zkus myslit si, zdali as milence tvojí
se podobá anděl tvůj strážný.
A je-li ti jasno až do hloubí duše
při každičkém tváří tahu,
pak miluj ji, miluj, a neopusť nikdy,
ta jistě tě dovede k blahu!“