Vzpomínka.
By Marie Calma
Léta tě neuzřím,
jsi mi jak přízrak – sen,
vzpomínka nádherná,
setkání v letní den.
Stejný nás života
unáší divý proud,
není kdy vídat se,
není kde spočinout.
Jenom ty myšlenky
do dálky vzlétají,
jiskrami střetnou se,
ničím se netají.
Na tebe vzpomínka
stokrát se navrátí,
tebou se zadýchám
nejsladší závratí.
S tebou se probouzím,
tebou mi krásní den,
něhy mé všechen taj
tebou je vyplněn.