Vzpomínka.

By Marie Calma

Léta tě neuzřím,

jsi mi jak přízrak – sen,

vzpomínka nádherná,

setkání v letní den.

Stejný nás života

unáší divý proud,

není kdy vídat se,

není kde spočinout.

Jenom ty myšlenky

do dálky vzlétají,

jiskrami střetnou se,

ničím se netají.

Na tebe vzpomínka

stokrát se navrátí,

tebou se zadýchám

nejsladší závratí.

S tebou se probouzím,

tebou mi krásní den,

něhy mé všechen taj

tebou je vyplněn.