VZPOMÍNKA.

Má duše dneska

zas svátek světí,

na křídlech větru

do kraje letí.

Do kraje letí

nad modré hory,

vítr ji nese

přes černé bory.

Ve větvích stromu

má duše sedá,

na pusté cestě

někoho hledá.

Někoho hledá,

kdo tady stával,

kdo v ruce s růží

se tudy brával.

Má duše dneska

se marně dívá,

na pusté cestě

smrt na ni kývá.

Smrt na ni kývá

a listí padá,

co jednou vzkvetlo,

na věky svadá.