Vzpomínka.

Ó tenkrát, věř, já pohřbil vše,

já ztratil víru v sebe,

když Život na mne zapomněl –

a Bůh mi poslal Tebe!

Pad' šedý hrad, kde smutek vlád,

a vzpomnělo si nebe,

že za štěstí se modlím chud –

a Bůh mi poslal Tebe!

Dnes věřím již, že pozdní chlad

mě do snů nezazebe,

a silen k cizím dálkám jdu, –

vždyť Bůh mi poslal Tebe!