Vzpomínka

Táhlo už k ránu. U stolů

ospalí sklepníci snili.

My ještě vesele pospolu

bílé víno jsme pili.

Víno vzbouzelo ohněm svým

smyslnost naší krve.

Druhům jsem vyprávěl opilým

o svojí lásce prvé.

Doma, v hnízdě, kde přišel jsem v svět,

švadlena ráda mě měla.

Mně bylo tehdy šestnáct let,

jí třicet nebylo zcela.

U kříže v polích jsem scházel se s ní.

Cesta byla tam pustá.

Líbal jsem s prudkostí nervósní

její červená ústa.

V šeru jsme k lesu šli. Něžní a mdlí

láskou svou byli jsme sami. –

Vojáci taky tam chodili

se svými milenkami. –