Vzpomínka.

To kouzelný byl čas

(tak sladko vzpomínat!),

kdy tušíval jsem Vás

v svých loktech usínat –

polibky umdlenou

se srdcem bouřlivým

a květem zdobenou

tak hořce tesklivým.

A duší mojí zněl

Vašeho žití bol.

Kraj v purpuru se chvěl

a mrtvo kol a kol,

to kolem tiše lét

zlý Vaší lásky sen.

A v duši Vaší zkvet

marnosti všeho sten...

Však smutek prchnul v ráz,

jak vaše ústa k mým

se chvatně zvedla zas

s úsměvem milostným...