Vzpomínka.

By František Ladislav Čelakovský

Hebkým májovím se soumrak sklání,

Z volšin tráva požatá zavání

Jemně do tichého vůkolí;

Z jabloně se stkvělé květy snáší,

Slavík zvuky truchlivé pronáší,

Za nimiž má duše hláholí.

O, můj Slave! odňatý mi druhu,

Snads ty z některého světa kruhu

Ke mně sstoupil vonným zápachem?

Sešli těchu v libém jarním vání;

V životě nám poslední shledání

Nebylo – tys v chladnou klesl zem.